Léto skončilo a s ním i jóga venku. Teplé letní večery se začínají pomalu zahalovat do mlhavých stínů naší paměti, ale co nám zůstane jsou paprsky vzpomínek na společně strávené chvíle na podložkách i mimo ně. Teď nás čeká návrat do vnitřních prostor a s ním i melancholická nálada čím dál kratších podzimních dní. Ale nezoufejme – je tu spousta dobrých zpráv a spousta důvodů k vděčnosti. Pokud mě znáte osobně, tak víte, že vděčnost není mojí nejsilnější stránkou. Ale i já potřebuji občas navštívit posilovnu vděčnosti a připomenout sobě i ostatním, že si našeho společného putování velice vážím. Pokud jste na naše lekce nechodili, tak můžete tento příspěvek brát jako inspiraci při hledání vaší jógové komunity.
Je skoro pravidlem, že v létě na jógu chodí méně lidí – to je ale i velkou příležitostí a můj první pomyslný cvik vděčnosti jde právě za všemi z vás, kteří na lekce dorazili a sdíleli je společně se mnou, s Klárkou, i se všemi ostatními. V létě máme možnost lekce protáhnout a následně se zapříst do dlouhých rozhovorů, zajít na pivo a poznat se navzájem víc než ve spěchem nabitých kratších dnech na podzim a v zimě. I přes menší počet jogínů tak náš společný plamen hořel po celou dobu jasným plamenem a vaše radost z lekcí po návratu z dovolené pro mě vždy byla tou nejlepší odměnou.
Další součástí velké letní vděčnosti je pro mě to, že jste to zvládli. Lekce byly plné dynamiky a více zaměřené na sílu. A vy jste vše vydrželi, ať už byla vaše úroveň jakákoliv. Máte k sobě a ke cvičení ten správný postoj a to beru jako pochvalu pro mě stejně jako pro vás. Moje jógová vize je sice založená na vystoupení z komfortní zóny, to ale neznamená že chci, aby byly vážné a nebo soutěživé. Nehodnotíme těla ani výkon, nesnažíme se napodobovat toxickou kulturu z mnoha dalších sportů, ale hledáme společnou cestu respektu a podpory. Každý z nás si buduje vlastní sílu a pružnost a zároveň nás kolektivně posouvá dál – lekce se stávají obtížnější a opakovaně prověřují naše odhodlání.
Často asána začíná teprve tam, kde se přestaneme cítit komfortně. V létě jsme šli tomuto momentu naproti možná ještě víc než předtím. Hledali jsme ten správný bod, ve kterém naše tělo i mysl odvádí poctivou a náročnou práci. Jako lektor prvě na komornějších lekcích v parku můžu detailněji pozorovat vaše odhodlání a radost z pohybu. Pro některé z nás ta radost není přirozená, ale objevená díky vaší neúnavné a postupné práci. Buďme na sebe hrdí, vydrželi jsme cvičit pravidelně i přes nejextrovertnější roční dobu, ve které se naše myšlenky často ubírají úplně jiným směrem.
Úplně nejhlubší zážitek vděčnosti ale cítím z našeho jógového pobytu na konci léta. Bylo to úplně poprvé, kdy jsme se takto společně vydali na několik dní s odhodláním cvičit a trávit spolu volný čas. Náš počet nebyl nikterak vysoký – jen osm lidí včetně mě a Klárky. Ale podařilo se nám společně vybudovat něco, co úplně přesahovalo má veškerá očekávání. Pro mě samotného představoval tento pobyt velkou životní zkušenost – příklad toho, že přátelství a lidská blízkost, sdílené momenty i cvičení nás naplňují obrovskou energií a láskou a že jakýkoliv transcendentální zážitek se nikdy nevyrovná prosté lidské blízkosti, otevřenosti, přátelskému rozhovoru a smíchu a radosti ze společných chvil.
Společné vaření, cvičení, meditování, pár výletů i dělání blbostí a čisté radosti z toho, že jsme spolu, naplnily mé srdce až po okraj a posílily mé odhodlání nejen k dalšímu setkávání, ale i k určitému hodnotovému zamyšlení. Vždyť přátelství, tato zcela dobrovolná interakce, nezaložená na žádných předpokladech kromě samotné touhy být s těmi, které za přátele považujeme, to je ta nejčistší podoba lidských vztahů o kterou můžeme usilovat. Přijeli jsme jako jogíni a odjeli jsme jako přátelé, jako komunita, jako lidé, kteří si vzájemně porozuměli. Naše budoucí setkání již budou vždy v duchu toho, co jsme na sklonku léta společně prožili.
Všem moc děkuji, zvu kohokoliv dalšího ať mezi nás přijde, vyzkouší jógu a vyzkouší naši komunitu, i kdyby to mělo být jen pro občasné setkání. Protože na naší józe, ať už na podzim nebo v létě nebo v zimě, vždy naleznete pohodu a otevřená lidská srdce.
S úctou,
Ondra
Ondro napsal jsi to moc hezky a i já děkuji a jsem vděčná za to,že jsem Vás, tebe a Klárku poznala🤗🧘☮️☮️ Moc mi to pomáhá a cítím,že se posouvám a je mi s vámi moc hezky!!